Po dlouhém zvažování jsme došli k závěru, že je již hodně poníků pro málo malých dětí. Proto jsme se rozhodli jednoho prodat. A to Julii. Je to velmi světá strakatá kobylka, výška 120 cm, 7 let, miluje skákání přes překážky, a byli bychom rádi pro ni našli jezdce či jezdkyni, kteří by se alespoň občasnému závodění věnovali.

Přivezli jsme si z Orlických hor ježka... Chodil do zámeckém parku a měří asi 10 cm. Zimu by určitě nepřežil. Pokusíme se ho udržet do jara a pak poputuje do lesíka kousek od nás. Snad tu zimu ve zdraví přečká. Jesti máte s krmením a přezimováním ježka v domě zkušenosti nebo nějaké informace, sem s nimi :-). Moc ráda je uvítám. Případně najde-li se nějaký obětavý zachránce, jistě se rád přestěhuje i k němu domů :-).

Momentálně jsou naše stánky v rekonstrukci. Aktualizují se texty, vytváří se nová fotogalerie a nová grafika (zatím bez možnosti uveřejnění). Přineslo to však i nemilou věc, a to, že je nutné aby se jeho uživatelé znovu zaregistrovali. Jen tak můžete psát komentáře a psát do knihy návštěv, která bude během pár dnů k dispozici. Děkujeme za pochopení a těšíme se na komunikaci.

První říjnovou neděli byla pro členy JK Hipo-Pohoda vyhlášena brigáda na ranči. Upozorňuji, že jsou jen dvě v roce. Přestože byli členové informováni plakátkem v šatně, ústní informací před začátkem 2.oddílu v daný den a 1.oddíl byl informován SMS zprávou, z více než 40 členů se nezúčastnila ani polovina. Děkuji moc těm, kteří se do brigády zapojili (budu si to pamatovat), částečně i těm, kteří se alespoň omluvili, že přijít nemohou.  

Byla přidána nová rubrika v menu: "Zimní pronájem koní", která je aktuální. Jistě některé z vás osloví.  

Účastníci: Jana - Amina, Jitka - Ikar, Ondra - Loreta, Kristina - Wendy, Marcela - Tiara, Ríša - Happy, Eva - Lesa. Doprovodem v autíčku nám byli Mirek a Renda. Tato parta, tedy, jsme v sobotu 25.10.2010 ráno, vyrazili tak trochu do neznáma směr chata Kotař. Trocha adrenalinového bloudění a řešení některých nepředvídaných okolností zvýšili zajímavost celého putování na koních. Sobota byla jako malovaná, sluníčko hřálo tak akorát a na Kotař jsme dojeli chvíli před setměním. Neděle díky sobotním poznatkům byla rychlejší a tak jsme byli v hospůdce "U koníčka" ještě před dvanáctou.